Čtenářský koutek

Pokud Vás zajímají naše knihy, nabízíme Vám zde zajímavé ukázky a také další zajímavé texty z knih, které vyšly v našem nakladatelství.

Navazujeme zde na původní čtenářský koutek, který tímto způsobem v budoucnosti plánujeme dále rozvíjet.

 

29.8.2019

Církev (sražená) na kolena

Noviny The Sunday Telegraph zveřejnily 9. února 1997 celostránkový článek s titulkem „Církev na kolenou“. Jeho obsahem byla chmurná zpráva o poklesu počtu účastníků bohoslužeb a podobně. Když jsem text uviděl, okamžitě mě napadlo: „To přece není problém, to je řešení: církev na kolenou!“ více

Sekce: čtenářský koutek


22.8.2019

Nemodlit se jen tehdy, když se dostaneme do potíží…

Jednou z definujících charakteristik církve je ve Skutcích apoštolů odkázanost na modlitbu: v celé knize o tom najdeme šestadvacet přímých zmínek. Je zřejmé, že prvotní církev byla modlitbou zaujatá. více

Sekce: čtenářský koutek


16.8.2019

Komunikační šum mi přiřknul sedm dětí (P. Elias Vella)

Antoinetta byla dívka ze Sicílie a moc si přála jet do Spojených států pracovat jako tlumočnice. V jejím úmyslu jsem ji nepodporoval, spíš jsem jí říkával: „Myslíš, že je v Americe ráj?“ Jednoho dne jsme se modlili za její budoucnost a otevřeli Bibli v naději, že Pán vnese do celé záležitosti světlo. Úryvek, na který nám padl zrak, byl o ztroskotání sv. Pavla na Maltě. Antoinetta hned zareagovala: „Nechci jet na Maltu, ale do Ameriky.“ Stále o tom snila, až se nakonec rozhodla kontaktovat americké velvyslanectví v Římě a zjistit, zda by jí nemohli pomoci. Odpověď ji překvapila. Americký velvyslanec na Maltě, jistý pan Paolino, je prý sicilského původu – a on a jeho manželka hledají opatrovnici pro své dvě děti. Antoinetta nabídku přijala a… nakonec se ocitla na Maltě. Ale... více

Sekce: čtenářský koutek


10.8.2019

Neodpuštění blokuje náš (nejen duchovní) život

Aby byla modlitba účinná, neobejde se bez pokání. Když Ježíš učil své učedníky, jak se mají modlit, vložil do modlitby také tato slova: „A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům“ (Mt 6,12). A bezprostředně po skončení modlitby pokračoval těmito slovy: „Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky“ (v. 14–15). více

Sekce: čtenářský koutek


1.8.2019

Když jsem křtil v Jordánu, ryby mi nedaly pokoj

Svatá země mě vždy fascinovala. Mnohokrát jsem vedl skupinu poutníků na místa, kde žil náš Pána Ježíš Kristus, a vždycky jsem se snažil, aby měli z konkrétního místa opravdový zážitek. Ke zvlášť silným zážitkům patří hodinová adorace potmě u getsemanské skály v prázdné bazilice Národů, uzavřené pro ostatní poutníky. více

Sekce: čtenářský koutek


6.7.2019

Modlitba je sice možná dobrý nápad, ale…

Tak asi jako každý jiný křesťan, kterého znám, jsem si i já vždycky myslel, že modlitba je sice možná dobrý nápad, ale docela dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, jak moc toho na ní závisí. Podobně jako vzduch, který dýcháme, ji dlouho pokládáme za samozřejmost, ale její účinky se projevují v každé oblasti našeho života. více

Sekce: čtenářský koutek


24.6.2019

Jsme jako diamanty, které se vzájemně obrušují

Když jsem byl administrátorem farnosti sv. Pavla na Maltě, měl jsem ve zvyku brát své farníky služební cesty do zahraničí. Bylo to v červnu 1986, doprovázel jsem tehdy šestnáct osob na setkání s charismatickým společenstvím v Holandsku. Setkání se mělo konat v Rixtonu, na hradě Croyanne. více

Sekce: čtenářský koutek


27.5.2019

Každý křesťan je hlava mazaná

Každý křesťan je hlava mazaná
Předání Ducha Božího ve Starém Zákoně vyjadřovalo gesto pomazání olejem na hlavě. Olejem byli pomazáváni ti, kdo měli sloužit lidu nikoli ze svých sil, ale z moci Boží: králové, kněží a proroci. Slovo Mesiáš neboli Kristus znamená pomazaný. Křesťané, to znamená „Kristovci“, jsou tedy ti pomazaní. Nejen král z pohádek je „hlava mazaná“ – je to každý křesťan. Biřmování se proto udílí vzkládáním rukou a současně pomazáním posvěceným olejem na čele. více

Sekce: čtenářský koutek


14.5.2019

Zaposlouchejme se do toho, co říká naše vlastní srdce (Jean Vanier)

Zastavme se a zaposlouchejme se
do toho, co říká naše vlastní srdce.

Dotkneme se tak mnoha bolestí.
Nejspíš se dotkneme i spousty hněvu.
Možná se dotkneme také osamělosti a mučivé úzkosti. více

Sekce: čtenářský koutek


7.5.2019

Nejsi anonym ctrl+C, ctrl+V

Význam křtu jasně vysvítá z jeho slavení. Nejprve je v obřadu přivítání kladena otázka po jménu kandidáta, protože jméno nám sděluje totožnost člověka. Když se představujeme, řekneme nejprve svoje jméno, abychom vyšli z anonymity. Anonym je ten, kdo nemá jméno. Beze jména zůstáváme neznámí a nemáme práva ani povinnosti. Bůh dává každému jméno, poněvadž nás má rád jednotlivě, v konkrétnosti našich životů. více

Sekce: čtenářský koutek


30.4.2019

Měl jsem výhodu, že jsem nejdříve poznal církev jako živé společenství a až teprve poté jako instituci

Měl jsem výhodu, že jsem nejdříve poznal církev jako živé společenství a až teprve poté jako instituci
Měl jsem výhodu, že jsem poznal církev od počátku jako živé společenství, jako rodinu a teprve poté jako instituci. V opačném pořadí by to asi u mě neklaplo. Jednou se mě jeden kamarád zeptal, jestli chodím do kostela. Odpověděl jsem mu , že ne. Ale hned jsem dostal chuť to vyzkoušet, nikdo mě nemusel přemlouvat. Vzpomínám, jak jsem se v neděli ráno oblékl a u snídaně doma prohlásil, že se chystám na mši. Rodiče neřekli nic, babičku z toho málem omylo. Ale ustál jsem to. Ten den jsem se poprvé před vlastní rodinou přihlásil ke své víře. více

Sekce: čtenářský koutek


24.4.2019

Společnost se rozpadá, pokud v ní každý nedostane své místo u stolu… (papež František)

Společnost se rozpadá, pokud v ní každý nedostane své místo u stolu… (papež František)
Na jídle je důležité to, že má společenský ráz. Člověk zpravidla sdílí jídlo s ostatními, usedá s nimi společně k jednomu stolu, a to i v přeneseném smyslu: učí se přitom poznávat vlastnosti svého protějšku a vážit si jich. Jedině tímto způsobem lze odvrátit hrozivé „stíny společnosti ocitající se ve stále větším rozkladu“. Společnost se nutně rozpadá, pokud v ní každý „nedostane své místo u stolu“. Toto (budoucí papež) František zcela jasně prohlásil v květnu 1999. Stál tehdy přesně rok v čele arcidiecéze Buenos Aires a byl si vědom znepokojivých signálů v argentinské ekonomice, která se ocitla před zhroucením. Dávno předtím, než začala strmě stoupat míra chudoby, uvědomoval si tento otec předměstí (padre barrios), že se lidé ocitají ve stále větší existenční tísni, protože ceny potravin vylétly vzhůru přímo závratnou rychlostí. více

Sekce: čtenářský koutek


3.4.2019

Církev kroužící jen kolem sebe

Kroužení církve kolem sebe samé je závažný problém. Církev v ten moment přestává oslavovat Krista, ale usiluje o oslavu sebe sama. Když církev tomuto zlu podléhá, stává se z ní církev světská, která žije v sobě, ze sebe, pro sebe. více

Sekce: čtenářský koutek


29.3.2019

Čtyři fáze setkávání s Ježíšem: hasič, učitel, přítel...

S Ježíšem se můžeme setkat různým způsobem, ale rád bych vám ukázal čtyři stupně nebo čtyři různé způsoby či dimenze tohoto setkání. Formuluji to takto jen pro větší srozumitelnost. Nemám v úmyslu rozdělovat lidi do různých kategorií, jako kdyby byl jeden člověk na prvním stupni a další na druhém… Tyto stupně nebo různé dimenze se často navzájem prolínají, ale měli bychom si je pro lepší pochopení zapamatovat. více

Sekce: čtenářský koutek


18.3.2019

Svatý Josef na Karlově mostě

Svatý Josef na Karlově mostě
Víte, jak vznikly české tvary Pepa, Pepík či Pepek? A víte, že jednou z mnoha soch na Karlově mostě v Praze je socha svatého Josefa? A víte, že původní socha sv. Josefa byla dílem Jana Brokoffa z roku 1706, její donátorkou byla Terezie Příchovská z Příchovic? Tato socha však byla zničena střelbou za revolučních dnů v roce 1848. Současná socha proto pochází až z roku 1854. V textu se samozřejmě dozvíte, kdo to byl svatý Josef. více

Sekce: čtenářský koutek


14.3.2019

Přeplněný autobus, rozlité mléko a děti, které dělají binec...

Denně přicházejí situace vyžadující naši

t
r
p
ě
l
i
v
o
s
t

více

Sekce: čtenářský koutek


8.3.2019

Někdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít - je to Bůh

Někdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít  -  je to Bůh
Někdo zvoní u dveří - rychle, běžme mu otevřít;
je to Bůh, který přichází s láskou.
Někdo chce nějakou informaci — poskytněme mu ji,
je to Bůh, který přichází s láskou.
Je čas zasednout ke stolu — pojďme,
je to Bůh, který přichází s láskou.
Odhodlání konat jen "velké věci" může způsobit,
že přehlédneme ty malé.
více

Sekce: čtenářský koutek


15.2.2019

Strašné pokušení proti víře v dobrého Boha, který nebrání zlu

Je to strašné pokušení proti víře v dobrého Boha, který, přestože je Všemohoucí, nebrání zlu svázanému s lidskou svobodou. Prožíváme dny v bolesti a námaze: docházíme za zraněnými do nemocnic, doprovázíme umírající, pohřbíváme a navštěvujeme poničené domy i rodiny bez střechy nad hlavou. více

Sekce: čtenářský koutek


9.2.2019

Co s hypotékou v období války?!

Už nějakou dobu vnímáme v katolické farnosti sv. Františka v Aleppu náznaky nového a strašného problému (vedle nekonečné řady těch dosavadních). Některé banky, které mají po pěti letech války potíže, začaly procházet seznamy dlužníků. Je to dlouhý seznam rodin, které si vzaly půjčku a jako záruku daly vlastní dům. Od té chvíle nemáme klid. Jako první věc jsme se snažili zjistit identitu rodin, kterých se problém týká. Zjistili jsme, že seznam je velmi dlouhý. Stovky a stovky rodin, z nichž čtyři sta padesát pět jsou křesťanské rodiny všech možných vyznání, které ve městě žijí. více

Sekce: čtenářský koutek


3.2.2019

Rozkoly se nevyhýbají ani místu smíření

Mnohokrát jsem si říkal, že to tu v Neratově budujeme jako poutní místo smíření, takže by tu měl být cítit pokoj. Ono se to ale vždy nedaří. Život víry ale není o tom, že máme neustálý pokoj a žijeme si v růžové zahradě. Ale Kristus je s námi ve všech těžkostech a temných chvílích, které svět a život přináší. více

Sekce: čtenářský koutek


29.1.2019

Drama každodennosti ve válce sužovaném Aleppu

Drama každodennosti ve válce sužovaném Aleppu
V těchto dnech máme elektřinu jen půlhodinu denně. Minulý týden jsme byli celkem devět dní bez vody. Od čtvrtého dne vždy zapínáme velký elektrický generátor, čerpáme vodu z naší klášterní studny a otevíráme bránu lidem, kteří vzápětí přicházejí s kbelíky a odnášejí si vodu domů. Být bez vody znamená nemít ji ani k jídlu. Člověkem otřese to, když vidí staré lidi, kteří nikoho nemají, a někdy i děti, jak nosí kbelíky a těžké nádoby, často s pomocí mladých žen i mužů – všichni stojí frontu na pár litrů vody. více

Sekce: čtenářský koutek


16.1.2019

Příroda je sice nádherná, ale je také lhostejná

Příroda je sice nádherná, ale je také lhostejná
Říkají mi, abych uvažovala o přírodě, chci-li porozumět Bohu. To je pro mě problematické. Písmo mi říká, že stvoření je jedním ze způsobů, jak se nám odhaluje Boží podstata. Pokud jde o sílu a krásu, pak mohu přijmout přírodu jako výraz a odhalení Boha. Ale co si mám počít třeba s parazitováním nebo se smrtí? Nevím, co se mám o Bohu naučit z přírody, nebo jaký přesně vztah mám zaujmout ke stvoření. Zoufale se snažíme omezit přírodu na fotografie, které si můžeme nastavit jako spořič obrazovky, a Boha na plyšového medvídka. Nespoutanost přírody ani Boha nám to však nedovolí. více

Sekce: čtenářský koutek


6.1.2019

Jaké máme priority? Co má být na prvním místě? Často nevíme

My lidé si ve svých životech často stanovujeme priority.
A někdy jsme zmatení: Co má být na prvním místě?
Často nevíme. Proč? Protože si musíme vybrat mezi dvěma dobrými věcmi!
Kdybychom se měli rozhodnout mezi něčím dobrým a zlým,
nebylo by to tak obtížné.
více

Sekce: čtenářský koutek


29.12.2018

Obavy z budoucnosti

Jedním ze základních problémů
současného západního člověka je nedostatek jistoty.
Vložíme-li ale svou jistotu do Ježíše a přilneme-li k němu,
povede nás to ke skutečné radosti.
Naše srdce nebude poloprázdné,
nebudeme se celý život honit za přeludem.
více

Sekce: čtenářský koutek


15.12.2018

Poznávat Boha srdcem neznamená být sentimentální

Maria a Josef se museli vydat na cestu do Betléma,
protože císař nařídil sčítání lidu.
Jelikož cesta byla dlouhá a nelehká,
Josef si obstaral oslíka...
Vyprávění o tom,
že Bůh se nedá vtěsnat
do malé škatulky, kterou je náš rozum.
více

Sekce: čtenářský koutek


5.12.2018

Na co farář potřebuje bagr?

Na co farář potřebuje bagr?
Stárnu, bolí mě klouby a už toho fyzicky tolik nezvládnu. Když chvíli dělám s lopatou nebo krumpáčem, tak mám pak problém zvednout ruku. Přesto chci být stále tvůrčí silou v tom, co tady děláme. A má to i evangelizační rovinu – farář je někdo, který něco dělá a pomáhá. Mnozí lidé nerozumí tomu, co dělám v kostele. Ale práci s bagrem rozumí. Je to i téma, přes které se ke mně dostávají lidé, kteří by jinak za knězem nepřišli. Můžu pro ně být najednou srozumitelnější. více

Sekce: čtenářský koutek


10.11.2018

Poslouchej jen jednoho velitele

100 let
od konce
1. světové války
Když jsem rukoval na vojnu, přišel jsem k panu řídícímu. Byl nejvyšší autorita obce. Řekl mi: „Víš, nikdy nezapomeň, že nepřátelé nejsou ti, co jsou za ně označováni. Jediným nepřítelem každého vojáka je válka. A kdo na to zapomene, toho může nepřítel snadno zničit. Hrdina není ten, kdo zabíjí, ale ten, kdo zachraňuje. více

Sekce: čtenářský koutek


31.10.2018

Jak si mám udržet víru v milujícího Boha tváří v tvář zlu?

Máma začala pochodovat po místnosti. Měla vztek. Chovala se jako lvice, když zjistí, že jedno z jejích mláďat bylo ponecháno napospas smrti, a ona teď musí přijít na to, kdo za to může.
Jak tak rázovala po místnosti, začala nahlas klást otázky:
„Jak to mohl Bůh Tracey udělat?“
„Jak nám to Bůh mohl udělat?“
„Co ještě po mně v tomhle životě Bůh chce? Po tom všem?“
A pak položila tu nejnepříjemnější otázku ze všech: „A kde k čertu Bůh vůbec je?“ více

Sekce: čtenářský koutek


23.10.2018

Předat mladým lidem především ustrašenost a zajištěnost?

Mnozí lidé zůstávají na vyšlapané stezce, později toho ale litují. Neodvažují vydat se novou cestou. Raději zůstávají na vyšlapané stezce, mají zkrátka strach vybočit ze zajetých kolejí. Vždyť by je přece mohlo potkat něco, co by je přinutilo opustit staré návyky a začít něco nového. Později si často stěžují, že nikdy nedosáhli svého životního vrcholu a neužili si krásné vyhlídky. více

Sekce: čtenářský koutek


16.10.2018

´Horší´ sestra od Terezie z Lisieux. Proč se o ní zajmat?

Proč se zabývat životem Leonie Martinové, tělesně i intelektuálně méně obdařené než její sestry? Proč se zabývat „těžko zvladatelném dítětem“, které působilo svým nejbližším tolik trápení? Zabývat se nejméně nadanou Tereziinou sestrou Leonií Martinovou může leckomu připadat zvláštní. Její současníci říkávali o této třetí z pěti dcer Martinových z Lisieux, že je to takové „ošklivé kačátko“, a tak se nám často jeví i dnes. Boj této ženy, která musela ovládnout svou obtížnou, nepoddajnou povahu, však může být povzbuzením pro každého z nás... více

Sekce: čtenářský koutek


11.10.2018

Ty jediný jsi sprchovaný, aneb Gloria

„Neboť ty jediný jsi sprchovaný!“ Tato slova ve skutečnosti slyší nejedno malé dítě v posledním verši hymnu Sláva na výsostech Bohu. I když jako dospělí dovedeme jeho slova vyslovit správně, možná ne zcela doceňujeme, co vlastně zpíváme. více

Sekce: čtenářský koutek


6.10.2018

Farář pláchnul

Farář zmizel! Jeho hospodyně říkala, že nejspíš odešel dnes v noci. Zanechal vzkaz, kde napsal, že už má všeho po krk a že mizí. Navíc odešel pěšky! Nevzal si auto ani mobil. Nedá se tedy zaměřit. Určitě si nepřeje, abychom ho vystopovali, syčák. V každém případě to vypadá na pořádné problémy.
Šéfredaktor místních novin obdařil první stránku pikantním titulkem: „Farář nám pláchnul“. Podtitulek shrnul celou aféru slovy: „Unaven farářováním vydal se za novým dobrodružstvím." více

Sekce: čtenářský koutek


8.9.2018

Mravenci pod koly aut

Byl časný podzim a jedna paní si vyšla na procházku po asfaltové silnici. Nalevo od silnice byl smrkový les, napravo svah a potom pole. Slunce svítilo. Paní si na svahu všimla obrovského mraveniště. Mravenci pilně běhali přes silnici do smrkového lesa a sbírali jehličí a chrastí na stavbu mraveniště. Avšak po několika minutách vždy přijelo auto a několik tuctů mravenců přejelo. Ostatní byli trochu zmatení, ale pohybovali se dál v oné smrtonosné stopě. více

Sekce: čtenářský koutek


1.9.2018

Hodný neznamená svatý

Existují neuvěřitelně podivné představy o "svatosti" - jako kdyby musel být z jiné planety nebo alespoň povznesen nad lidské pocity a potřeby. To nemá s pravou dokonalostí či svatostí v křesťanském smyslu nic společného. Míněna však není ani "perfektnost" a "výjimečnost". A že je někdo "hodný", má také málo společného se svatostí... více

Sekce: čtenářský koutek


25.8.2018

Ani jsem nevěděl, že jsem nějaký žid. A co to vůbec znamená být žid?

Ani jsem nevěděl, že jsem nějaký žid. A co to vůbec znamená být žid?
Spoustu let jsem vůbec netušil, že jsem žid! Dozvím se to dost nečekaně. Jednou ve škole nadávám kamarádovi do „špinavých židáků“ a paní učitelka mě za to velice přísně potrestá. Zdá se mi to přehnané, nechápu, proč se tolik zlobí. Pro mě to je nadávka jako každá jiná. Když se vrátím domů, vypravuji matce, co se stalo. Podívá se na mě a řekne mi jen: „Ale ty jsi žid,“ a to je všechno. Cože, já že jsem žid? A co to vůbec znamená být žid? více

Sekce: čtenářský koutek


9.8.2018

Člověk, který se dostaví před Pána, zbaven vší lásky, zemře studem

Žádné vaše poklady, vaše peníze a vaše díla,
o kterých si myslíte, že zde na zemi jsou vaším majetkem,
ani vaše kosti vám už nebudou patřit.
Člověk, který se dostaví před Pána,
zbaven vší lásky, zemře studem.
To bude jeho opravdovou smrtí,
nikoliv ten okamžik, kdy vydal svou duši.
více

Sekce: čtenářský koutek


1.8.2018

Dokud jsem byl zbožný žid, nevěřil jsem…

Dokud jsem byl zbožný žid, nevěřil jsem, … že Bůh mě miluje takového, jaký jsem. Křesťan se musí snažit být stále lepší, ale nespoléhá přitom na své lidské síly. V judaismu jsem hledal dokonalost, ale v Kristu ji nehledám. Když se Pavel trápil svými chybami, Ježíš mu řekl: „Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.“ více

Sekce: čtenářský koutek


25.7.2018

Někdy se mě lidé ptají, čím se židovská víra liší od křesťanské

Vyprávění Jean-Marie Élie Setbona, který vyrostl v židovské rodině, stal se dokonce rabínem, ale v dospělosti objevil Ježíše Krista a moc jeho kříže. V roce 2008 byl pokřtěn, po smrti své manželky se znovu oženil a má osm dětí. Jeho život je neobyčejným příběhem, jenž dokazuje, jak nevyzpytatelné jsou cesty Boží. více

Sekce: čtenářský koutek


5.7.2018

Žádný člověk nemůže sám ze sebe darovat pravou lásku

Před začátkem všeho byla láska.
Skrze ni bylo všechno stvořeno od věčnosti,
bez ní by nic nebylo.
Od počátku byla láska,
která je základem vesmíru,
zákonem a koncem všeho.
Nic nezůstane, všechno zanikne, kromě lásky.
více

Sekce: čtenářský koutek


1.7.2018

Nikdo vám nemůže poskytnout štěstí

Vaše štěstí nepochází od lidí,
kteří vám ho nemohou poskytnout,
protože ho sami nemají.
Nikdo nemůže darovat, co sám nevlastní.
Pouze Ježíš vám může darovat pravé štěstí.
více

Sekce: čtenářský koutek


24.6.2018

Apoštol Petr byl velmi pyšný a namyšlený muž

Apoštol Pavel byl perfekcionistou a mužem hněvu. Bůh často proměňuje naše hříchy v dary. Své obdarování a charismata můžeme objevovat díky svým hříchům. více

Sekce: čtenářský koutek


20.6.2018

Někteří ztroskotávají na vlastní ctižádosti

Mnoho lidí dnes podléhá pokušení ctižádosti. Díky kariérnímu postupu se dopracovali určité mocenské pozice. Dali se uchvátit mocí. Začínají ponižovat ostatní, jen aby se mohli slunit ve vlastní velikosti. Nikdy nejsou schopni se spokojit s tím, co mají. Nemají dost peněz, bohatství, moci ani vlivu. V takovéto vnitřní nadutosti začnou být slepí k ostatním a vidí výhradně vlastní touhu po moci, uznání a obdivu, touhu být pokládán za výjimečného. Takovýto postoj je ovšem často uvrhne do izolace a jednoho dne sami bolestně zakusí svou křehkost. více

Sekce: čtenářský koutek


7.6.2018

Naslouchání je zapomenuté umění

Když lidé ve skupince vyprávěli o tom, jak s něčím zápasí, měl jsem vždy chuť říct: „Proč nevyzkoušíš tohle?“ Když někdo řekl, že se cítí osamělý, měl jsem chuť říct: „Zaklepej mi na dveře.“ Nechápal jsem, proč představený chtěl, abychom mlčeli. Postupně jsem na to přišel – proto, abychom se naučili naslouchat. více

Sekce: čtenářský koutek


30.5.2018

My nepotřebujeme slyšet o Ježíšovi. Potřebujeme hrát karty!

„My nepotřebujeme slyšet o Ježíšovi. Potřebujeme hrát karty!“ S posledními slovy udeřila pěstí do stolu a všichni lidé v sále zmlkli. Ústa se otevřela údivem a ruce připravené vynést další trumf na chvíli zamrzly ve vzduchu. Kromě údivu ale tváře lidí vyjadřovaly i spravedlivé uznání, že dotyčná řekla nahlas to, co chtěli říct i všichni ostatní. více

Sekce: čtenářský koutek


10.5.2018

V internátě na Kubě

V internátě na Kubě
Studium na internátech nebylo ekonomicky rentabilní, zato však politicky důležité. Byl to způsob, jak odtrhnout mladé lidi od jejich rodin a v našem případě i od církve a držet je v prostředí, které se snažilo je „politicky formovat“. Domů jsme jezdili pouze každých jedenáct dní. Morální život obyvatel internátu byl žalostný. Morální degradace byla úmyslnou částí programu, protože v člověku, který je morálně rozložen, hůře zůstanou mravní ideály. Bez morální integrity všechny sny zmizí. Je daleko těžší zůstat silný a bojovat a snadněji se podléhá manipulaci. více

Sekce: čtenářský koutek


6.5.2018

Odmala jsem stále byl někde na stromě, skákal do řeky. A pak přišlo pozvání do pionýra

Odmala jsem stále byl někde na stromě, skákal do řeky. A pak přišlo pozvání do pionýra
Křesťané a všední život na komunistické Kubě
Odmala jsem stále byl někde na stromě, skákal do řeky, lezl po kopcích nebo lovil divoká zvířata. Na svých toulkách jsem si postupně zlomil jednu ruku, pak druhou, předtím nohu, o rozbité hlavě ani nemluvě. Tyhle vášně mě nikdy nepřešly. Jednou jsem přinesl ze školy domů pozvánku do pionýra. Pozvali mě, abych se zapojil. Jet na tábor, ne jenom na jednodenní výlet – na ten opravdový, plný dobrodružství pro mě tehdy bylo jako pozvání do nebe. A moji rodiče přemýšleli, jak reagovat... více

Sekce: čtenářský koutek


29.4.2018

Snaha nemít strach je absurdní

Mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří se snažili nemít strach, ale tato snaha je absurdní, protože pocity člověk neovlivní. Přicházejí a odcházejí, buď je máme, nebo ne. Nemám proto ve zvyku říkat lidem „nemějte strach,“ nýbrž ať se odváží, „i když strach mají“. více

Sekce: čtenářský koutek


24.4.2018

Jak drahocenná je svoboda, se často projeví teprve, až když ji ztratíme

Co tvoří svobodu? Zde je třeba se vyrovnat s vžitými nedorozuměními. Za prvé často věříme tomu, že čím větší máme možnost výběru, tím jsme svobodnější. Hlubokým nedorozuměním nové doby je také přesvědčení, že lidská svoboda tkví v naprosto nevázaném jednání bez jakýchkoliv zábran. více

Sekce: čtenářský koutek


15.4.2018

Jak se asi cítil sv. Tomáš?

Nevím, jestli Tomáš doopravdy věděl, oč žádá. Řada z nás by asi Ježíše spíš požádala, aby přišel a vzal nás do náruče nebo aby nás utěšil, aby zahnal naši bolest. Tomáš žádal, aby se mohl dotknout ran. Z těchto ran vytekla Ježíšova krev, aby nás zachránila a osvobodila. více

Sekce: čtenářský koutek


11.4.2018

Setkání se setrou Angelikou. Zvou vás knihkupectví Karmelitánského nakladatelství

Setkání se setrou Angelikou. Zvou vás knihkupectví Karmelitánského nakladatelství
Může řeholní sestra stihnout moderovat v rádiu, pracovat v pasťáku i ošetřovat prezidenta? Jak vypadá neobyčejný život řádové sestry se mohou zájemci dozvědět na besedách s Angelikou Pintířovou, která za komunismu tajně vstoupila k boromejkám už ve 14 letech, protože ji Bůh oslovil. Od té doby jí padají z nebe stále nové výzvy a ona je přijímá. více

Sekce: čtenářský koutek