16.8.2017

Je mi milejší církev otlučená, zraněná a špinavá proto, že vyšla do ulic, než církev, která je nemocná svou uzavřeností a pohodlností...

Otlučená církev

„Je mi milejší církev otlučená, zraněná a špinavá proto, že vyšla do ulic, než církev, která je nemocná svou uzavřeností a pohodlností, s níž lne ke svým jistotám. Nechci církev, která dbá o to, aby byla středem, a která se nakonec uzavírá do spleti obsesí a procedur.“

Překračovat hranice

Církev se příliš zaměstnává svými vnitřními problémy. Má vyjít ven, překročit hranice. Myšleny jsou hranice mezi křesťany a nekřesťany, mezi chudými a bohatými, mezi hříchem a spravedlností, mezi kulturami a náboženstvími. Křesťané jdou za těmi, kteří jsou daleko od království Božího. Hlásají, uzdravují a žehnají. Bůh je nablízku všem, zvláště chudým, vzdáleným, prchajícím, hříšníkům, nemocným ‒ všem těm, kdo žijí za hranicemi.

Z knihy

Autor popisuje zakotvení papeže Františka v jezuitském řádu a ignaciánské spiritualitě.

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému

• čtenářský koutek
• bonusový program
• mešní vína
• otázky a odpovědi
• hledáte knihu?
• Newsletter