Šetřit čas lopuáním česneku?

30.12.2017

Zahlédla jsem někde na internetu video s návodem, jak nejrychleji na světě a bez jakékoliv námahy oloupat česnek. Prý nemáme život k tomu, abychom jej trávili otupující domácí dřinou v kuchyni. Prý kdo až dosud nepoužíval oné revoluční, časově úsporné metody, promarnil při loupání česneku spoustu hodin. Všechny tyto hodiny mohly posloužit k opravdovému prožívání. Jak neuvěřitelně revoluční úspora času!

Nezaujala mě ani tak metoda, jako to trochu velkohubé prohlášení. Ano, česnek doma loupu často. Když ne denně, tedy obden. Ale je to skutečně tak časově náročné? Nezdálo se mi. To je ale provokace. Skutečně bych ušetřila tolik času? Ale kdeže! Navíc, co bych s tím časem asi tak dělala? Už se vidím, jak rychle oloupu česnek, a v ušetřených dvou minutách (nebo na kolik to vyšlo) – co? Koukám z okna? Dám si panáka? Pořídím selfíčko? Žiju? Ale houbeles...

Nejvíc živá si připadám, když něco tvořím. Do tvořivých činností samozřejmě započítávám i vaření. Loupání česneku nebo cibule, čištění a krájení zeleniny – to jsou tak útěšné práce. Cítím se naprosto sama sebou a na tom pravém místě, když se tím zabývám. Přece se nějakým vynálezem nepřipravím o toto potěšení? 

Já bych to řekla opačně: Kdo neloupe česnek, nežije.

 

 

Z knížky:

Život v tempu andante

Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku.

(Redakčně upraveno)

 

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Projekty KNA: Jsme na facebooku: