Utvářet čas

18.5.2010

Utvářet časČas je nejen ústředním hlediskem, ale i paradoxem života. Můžeme na něj při nějaké činnosti zapomenout nebo jej toužebně očekáváme. Proti subjektivně rozdílně prožívanému času se staví technické chápání času: kontinuální, měřitelný a rovnoměrně plynoucí čas – každá minuta přesně stejná jako ta další. A v okamžicích mystické zkušenosti se může naše vnímání času dokonce dočista vytratit.

Čas jakožto omezená doba života nás upozorňuje na to, že je náš život konečný a krátký. Kolik času nám ještě zbývá? Nevíme. V praktickém duchovním životě bychom měli chápat každý den jako možný poslední den našeho života a měli bychom si připomínat, že smrt jistě přijde a že právě ona dělá z našeho života tak cennou věc. Teprve vědomí vlastní smrti dělá ze života jedinečnou a drahocennou šanci.

Pokaždé, když se ráno probouzíme, dostáváme darem nový den dlouhý 24 hodin. Smrt nás vybízí především k tomu, abychom tento den prožili vědomě, dobře utvářeli přítomný okamžik a tento dar vděčně přijali. Dejme se probudit a přijměme pozvání dobře využít každého dne a žít tak, že se večer budeme moci s vděčností ohlédnout za naplněným dnem.
Každý den je mimořádným darem, dnem plný života, možností a příležitostí. Svobodné možnosti spočívají v našem myšlení, vědomí, postojích, přístupech a hodnocení našeho počínání. Můžeme dovolit, aby nám náš den zaplnili druzí svými úkoly a očekáváními, nebo se můžeme pokusit rozhodovat o kousíček více sami a naplňovat to, co se zdá důležité nám. Buď budeme hořekovat nad nevyhnutelnými věcmi, nebo můžeme přijímat své úkoly. Můžeme dělat věci vztekle, nebo pozorně, a tak rozšiřovat své sebeuvědomění. Všední den je cvičištěm našeho duchovního života, ať už vypadá jakkoli.

Na každý den můžeme hledět s vděčností a konkrétně děkovat za mnohé dary, jenž život přináší. Za klidný spánek, dobré jídlo, oděv, střechu nad hlavou, práci, přátele, za to mnohé, co pro život potřebujeme a dostáváme, především za život sám. Zvláště můžeme poděkovat za obtíže, protože ony nám pomáhají nalézat cestu, jsou užitečnými směrovkami a dovolují nám duchovně růst. Každý den nás zve, abychom se cvičili v duchovním životě a žili jej, ať už nás dnes čeká cokoli.

Doufáme, že vám cvičení a myšlenky v této knize nabídnou pomoc a poskytnou vám užitečné podněty pro vaši osobní cestu. Duchovní utváření času vyžaduje kázeň a neustálé cvičení. Vede k rozvoji našeho sebeuvědomění, které můžeme školit pozorností a vděčností. Duchovní utváření času vede cestou od "stále více" a "stále rychleji" k "více žít".

 

kniha: Time management jako duchovní úkol
autor: Anselm Grün, Friedrich Assländer
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101449-

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému