Vrátí se někdy mír do Jeruzaléma? Odpovídá Hans Peter Kolvenbach

9.10.2008

Co se týče Jeruzaléma a Svaté země, které byly předmětem mnoha bádání a daly popud k napsání řady studií, bych chtěl jen říct, že čím dál méně rozumím tomu, jak by spolu mohli jednoho dne žít na ne příliš velkém území lidé, zakoušející čím dál více vzájemné nenávisti. Nechápu, jak mohou reálně existovat dva státy na jednom a navíc velmi rozdrobeném teritoriu. Zboření Berlínské zdi bylo velké vítězství a teď má v Palestině být řešením postavit zeď...

Kdyby byla z obou stran opravdová vůle přijmout skutečnost, že Izraelcům a Palestincům nezbývá jiná možnost než žít společně, situace by snad byla jiná. Předpokládá to ale především opustit záludné, postranní úmysly: úmysl hodit Izraelity do moře ze strany Arabů; úmysl poslat Palestince do Jordánska ze strany Izraelitů. Až tyto postranní úmysly nebudou existovat, nastane možná doba – a ta by trvala dlouho – budování mírového soužití těchto dvou národů na jednom území. Musíme nicméně chápat, že tyto národy za sebou mají strašlivou historii; je tu nebezpečí, že budou pořád mluvit jazykem násilí, který je blízký některým žalmům a prorockým pasážím Starého zákona. Jsou to výrazy poměrně pevně včleněné do semitských jazyků, ale při překladu do některého ze západních jazyků nabývají nesnesitelného vyznění a rozměrů. Tato silná a násilím oplývající slova vstupují do lingvistického rámce, který není totožný s diplomatickým jazykem té či oné země. Takže výrazy jako „hodit celý Izrael do moře“ nelze brát doslova, i když bezpochyby vyjadřují jisté přání...

Mimo to zde existuje náboženský problém. Judaismus a islám mají více společných vlastností, než se může na první pohled zdát. Obě náboženství připouštějí splynutí náboženství a státu, náboženství a politiky. Ačkoli křesťané nezaujímají ideální postavení, připadá mi, že by měli pomoci těmto dvěma národům ve sbližování, vzájemném porozumění a v cestě k budoucnosti. Jestliže ne...

Převzato z knihy:
Peter Hans Kolvenbach
Mou misií je celý svět
V rozhovoru s Jeanem-Lucem Pouthierem
-10845-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému